Jsem kluk. Ještě něco chceš vědět....?

Narodil jsem se 26. června 1979 (takže jsem narozen ve znamení raka a 100% to na mě sedí), nyní žiji svůj momentálně osamocený život ve svém bytě v příměstí Prahy. Spousta lidí chce bydlet sama a já musím říct že to není špatné jako zkušenost, ale žít pořád sám není nic moc. Člověk je rád když má nějaký prostor na to kam se může schovat když potřebuje být sám. Ale být pořád sám není dobré. Člověk je tvor společenský. Já sám mám spoustu zájmů a věcí na práci a tak to plně vyplňuje můj volný čas, ale někdo jiný muže pociťovat nudu a zklamání. A ještě je tu druhá stránka věci. Je to úplně něco jiného. Musí se o všechno starat sám. A přesto že si spousta lidí řekne že je to v pohodě. Tak já musím upřímně říct že to tak není. Možná je to tím že jsem kluk. Ale nebylo pro mě jednoduché starat se jen o sebe. Vše zařizovat sám atd... Ale zvládnul jsem to....

Skoro 3 roky jsem pracoval jako project leader a expert na DB (Databáze) v jedné zahraniční firmě v Praze. Měl jsem štěstí že jsem sehnal tuto práci protože mě baví a je zajímavá. A myslím že má i budoucnost ale jak moc dobrou to ukáže jen čas. Občas jsem jezdil na služební cesty a tak se dostával do zahraničí a poznával jiné mentality. Ale myslím si že 100%tně platí přísloví všude dobře doma nejlíp. Je strašně moc příjemné když člověk přijede z dlouhé služební cestu a je doma... Kdo to nezažil tak ten toto asi nemůže tak dobře posoudit, ale je to tak. Alespoň v mém případě. Asi před pul rokem jsem odešel... Chtěl jsem se naučit nějaké nové věci a firma mi to neumožnila. A tak jsem odešel do firmy kde jsem teď. Nemůžu posoudit jestli jsem si polepšil a nebo je to tu horší. Zdá se mi to lepší. Ale i zde jsou určité problémy ale to ostatně asi všude. Asi nejhorší je dojíždění do práce. Když cesta do práce trvá něco málo pres hodinu tak už to začíná být otrava. Ale po cestě si čtu knížky a tak mi to celkem rychle uteče. Ale naučil (ještě se učím) jsem se to co jsem chtěl a trosku se i vzdělávám. Takže je to celkem v pohodě. Ale dost o práci...

Mám rád zábavu a společnost. Nejsem ale typ kluka, který chodí na diskotéky každou sobotu. Zábava je pro mně místo kde se člověk dokáže uvolit a je mu dobře (takříkajíc cítí se ve své kůži) a to muže být kdekoliv. Chodím sice občas někam ven, ale neužiji si to tak, jako když je se mnou někdo s kým jsi rozumím. Ale místo pro zábavu nemusí být jen diskotéka a nebo hospoda jak si většina lidí mysli. Já si v tomto připadám asi trosku divný protože třeba když si jdu zasportovat nebo projít se po přírodě tak mi to dá o hodně víc než když bych šel do hospody... Takže hledám někoho kdo je na tom podobně. Pro koho není hlavní náplň života popíjení v hospodě nebo navštěvovaní diskoték ale má i jiné zájmy.

Když bych měl popsat jaký jsem tak to bych asi nedokázal. Uvnitř mě je všechno (láska, cit, pochopení, houževnatost, zloba, nenávist... atd ) prostě všechno co je v každém člověku. Ale záleží co na mě vidí ostatní a jak se ke mě chovají. Někdo se ke mě chová dobře a proto jsem dobrý. Někdo zle a tak jsem taký zlý. Vím že to není dobře když je někdo na někoho zlý. Ale někteří lidé si prostě nedají říct a tak to prostě jinak nejde. Většinou se snažím špatné lidi ignorovat ale občas to nejde. Takže nenapíši že jsem dobrý nebo špatný jsem takový jakého mě budeš vidět a jakého si mě vytvoříš (zní to divně ale nevím jak to vysvětlit).

Rád dělám věci ve dvou. Myslím si že spousta věcí je jednoduší když jsou na to dva. Myslím ze to lidi spojuje. A občas se dá přitom velmi dobře zabavit.

Když bych to měl nějak shrnout tak celý můj život je hledání rovnováhy. Nějakého středu. Myslím si totiž že nic není bílé ani černé. Všechno je nějaký odstín šedé. Existují extrémy. Ale ty nejsou dobré. Není dobré něco zavrhovat a nebo něco odsuzovat a zas na druhou stranu není dobré něčemu propadat, být na něčem závislý. Je prostě dobré najít určitou míru mezi vším. Všechno zkusit (ne zase úplně všechno) ale spoustu věci... A o to se snažím. Neříkám že se mi to vždy daří ale snažím se. Ještě jak jsem říkal že není nic černé ani bíle. Tak je něco kde to neplatí a to je LÁSKA. Ta prostě buď je nebo není.. neexistuje že někoho miluješ jen napůl. Nejde to. Možná si to člověk myslí ale není to tak...

To by mohlo stačit, ne ? Na zbytek se zeptáš, jestli budeš mít chtít.
Můj email:Jiri.Marvan@seznam.cz